Detail mince: MINCE ŘÍMSKÉHO CÍSAŘSTVÍ, Didius Julianus, 193 n. l., zlatý aureus

ŘÍMSKÉ MINCE

MINCE ŘÍMSKÉHO CÍSAŘSTVÍ

Didius Julianus, 193 n. l., zlatý aureus (AV-Aureus), Řím; 6,78 g. Hlava doprava s vavřínovým věncem // Fortuna stojí doleva s kormidlem a žezlem. BMC 4; Calico 2395; Coh. 8; RIC 2 a; Woodward Pl. VI, 6.

RR, stopa poškrábání na rubové straně (reversu), téměř ve velmi zachovalém stavu (fast vorzüglich), vzacny

Ex. Aukce Künker 243(21.11.2013), č. losu 4934, Tento exemplář je rovněž vyobrazen v odborné publikaci Gold Coins of the World, 10. vydání od Arthura L. a Iry S. Friedbergových.

Didius Julianus se narodil v bohatém a vlivném rodě gens Didia a za vlády Marka Aurelia a Commoda si vybudoval vlastní úspěšnou kariéru. Když byl poslední antoninovský císař 31. prosince 192 zavražděn, zastával Didius významný úřad prokonzula v provincii Afrika (Africa Proconsularis). Když se na trůn dostal Pertinax, byl Didius, zpočátku opomenutý, jeho chvíle však nastala, když byl 28. března předchozí panovník zavražděn pretoriánskou gardou. Za skandálních okolností byl trůn následně vydražen tomu, kdo nabídne nejvíc, přičemž Didius a jeho rival Titus Flavius Sulpicianus, městský prefekt (praefectus urbi) a Pertinaxův tchán, se předháněli v tom, že vojákům nabízejí stále více peněz. Tento nový bod zlomu v římské politice skončil ve chvíli, kdy Didius, jeden z nejbohatších mužů své doby, nabídl každému pretoriánovi ohromující 25 000 sesterciů – částku tak absurdní, že ji Titus nedokázal překonat. Ostudný prodej říše ze strany imperiální gardy však vedl ke vzpouře hned tří významných generálů: Clodia Albina, Septimia Severa a Pescennia Nigra, ačkoliv jejich rychlá reakce napovídá, že povstání byla připravena předem. V každém případě byly Didiovy dny sečteny. Septimius vtrhl brzy poté do Říma a Didius byl na příkaz senátu 2. června 193 zabit.

V případě zájmu nás můžete kontaktovat na
info@numfil.com